Od 1. ledna 2019 se zvýšila minimální mzda ze stávajících 12 200 Kč na 13 350 Kč. Základní hodinová sazba vzrostla ze 73,20 Kč na 79,80 Kč. Jde o druhé nejvýraznější navýšení minimální mzdy od roku 1991 a dotkne se přibližně 150 tisíc lidí, kteří ji aktuálně v Česku pobírají. Spolu s minimální mzdou se zvedla i zaručená mzda, tedy nejnižší možný výdělek, na který má zaměstnanec nárok podle své odbornosti a složitosti práce. Její zvýšení se pohybuje mezi 1 150 a 2 300 Kč měsíčně. Změna ovliňuje také výši některých daňových slev, záloh na zdravotní pojištění či limit pro zdanění důchodů, které se odvozují právě od výše minimální mzdy.

Zvýšení minimální mzdy reaguje na příznivý vývoj české ekonomiky, předpokládaný růst průměrné mzdy i spotřebitelských cen. Zároveň má chránit ohrožené skupiny obyvatelstva před chudobou a motivovat občany, aby preferovali práci před pobíráním sociálních dávek. „Minimální mzda se týká pracujících nejen na hlavní pracovní poměr, ale i na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti. Stejně tak nezáleží na tom, zda jde o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou nebo zda je práce, pro niž je odměna sjednaná, hlavním či vedlejším zaměstnáním nebo přivýdělkem ve formě brigády. Nárok na minimální mzdu vzniká v každé takové práci samostatně,“ vysvětluje Ondřej Wysoglad, ředitel personální agentury Adecco pro ČR a SK.

Růst se týká i zaručené mzdy, kterou v roce 2007 zavedl zákoník práce jako nejnižší možný výdělek pro zaměstnance, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance ve veřejných službách, veřejné správě a ve státní službě. Zaručená mzda se vyplácí v osmi stupních. Její hodnota v nejnižším stupni, do kterého patří profese jako uklízečka, doručovatel zásilek či pomocnice v kuchyni, odpovídá minimální mzdě, nejvyšší stupeň, který se týká například patnácté a šestnácté platové třídy zaměstnanců ve veřejné sféře, alespoň jejímu dvojnásobku. Zaměstnanec dané profese nemůže být podle zákona za svoji práci odměněn částkou nižší, než je stanovená zaručená mzda pro dané povolání.

Měsíční sazba minimální i zaručené mzdy vychází z týdenní pracovní doby 40 hodin. Pokud má zaměstnanec sjednanou kratší pracovní dobu, snižuje se poměrně i minimální nebo zaručená mzda. „Zaměstnanci by měli mít na paměti, že do měsíční odměny se nepočítají příplatky za práci přesčas, v noci, ve svátek či o víkendu ani cestovní nebo jiné náhrady. Pokud je odměna zaměstnance očištěná od těchto bonusů nižší než stanovená minimální mzda, musí ji zaměstnavatel doplatit do stanoveného minima,“ upozorňuje Ondřej Wysoglad.

Zvýšení minimální mzdy se dotkne nejen zaměstnanců, ale také dalších skupin obyvatelstva, například rodičů malých dětí, důchodců, osob bez zdanitelných příjmů nebo nezaměstnaných vedených v evidenci úřadu práce. „Zvýšení minimální mzdy se promítne například do tzv. školkovného, tedy daňové slevy za umístění dítěte do školky, kterou si budou rodiče moct uplatnit za rok 2019. Maximální výše této slevy odpovídá minimální mzdě, nově tedy půjde o 13 350 Kč,“ vysvětluje Ondřej Wysoglad a dodává, že pro získání daňového bonusu na dítě musí rodiče za rok vydělat alespoň šestinásobek minimální mzdy.

Z minimální mzdy se vypočítává i minimální výše zálohy na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů. Do této kategorie patří ti, kteří po celý kalendářní měsíc nemají příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti a není za ně plátcem pojistného stát.

Dále se od minimální mzdy odvíjí také maximální možná výše výdělku, kterým si mohou přivydělat osoby vedené na úřadu práce. Pokud uchazeč o zaměstnání nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může si přilepšit v tzv. nekolidujícím zaměstnání. To musí být sjednáno buď na základě pracovní smlouvy, nebo dohody o pracovní činnosti a měsíční odměna za něj nesmí přesáhnout polovinu minimální mzdy, tedy 6 675 Kč.

Osobám, které pobírají starobní, pozůstalostní nebo invalidní důchod, se pak v souvislosti s navýšením minimální mzdy zvedne limit pro osvobození důchodu od daně z příjmu, a to na 36násobek minimální mzdy. Na tento limit nicméně většina českých důchodců vzhledem k aktuální výši důchodů nedosáhne.

Co se ještě zvýší s minimální mzdou?

• maximální výše daňové slevy za umístění dítěte do školky, tzv. školkovné › 13 350 Kč (hodnota minimální mzdy)

 • hranice ročních příjmů pro vznik nároku na daňový bonus na dítě › 80 100 Kč (šestinásobek minimální mzdy)

 • minimální zálohy na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů a pro lidi, kteří pracují na částečný úvazek a mají méně než měsíční minimální mzdu › 1 803 Kč (13,5 % z minimální mzdy)

 • přivýdělek v tzv. nekolidujícím zaměstnání při evidenci u úřadu práce › 6 675 Kč (polovina minimální mzdy)

 • limit pro osvobození důchodu od daně z příjmů › 480 600 Kč (36násobek minimální mzdy)